Krystal OP

O Boží moci II

O Boží moci II

Druhý díl překladu Disputovaných otázek O Boží moci (De potentia) přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření. Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského

kúpiť
O stvoření (v Teologické sumě)

O stvoření (v Teologické sumě)

Tomášův traktát o stvoření v otázkách 44–49 První části Sumy představuje jakési východisko k dalším pojednáním na téma stvoření, která budou zacílena na specifické oblasti, jako je biblická zpráva o stvoření v otázkách 65–74 nebo

kúpiť
O Božím bytí (v Teologické sumě)

O Božím bytí (v Teologické sumě)

Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2–11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních

kúpiť
O činnostech tělesných tvorů (v Teologické sumě)

O činnostech tělesných tvorů (v Teologické sumě)

oslední otázky První části Teologické sumy pojednávají o činnostech tvorů. Nejprve se, v otázkách 106–114, jedná o činnosti andělů; tato část vyšla ve svazku O andělech v Teologické sumě II, Krystal OP 2015. Poté se, v otázkách 115–119, jež

kúpiť
O našem poznání Boha (v Teologické sumě)

O našem poznání Boha (v Teologické sumě)

V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13). Tomáš se v nich

kúpiť
O hříších proti lásce a daru moudrosti (v Teologické sumě)

O hříších proti lásce a daru moudrosti (v Teologické sumě)

Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství vydaný v roce 2016. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou

kúpiť
O starém zákoně (v Teologické sumě)

O starém zákoně (v Teologické sumě)

Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně. Jeho předmětem není starý zákon jako soubor knih obsahující zjevení z doby před Kristem, ale zákon

kúpiť
O zákonech (v Teologické sumě)

O zákonech (v Teologické sumě)

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší

kúpiť
O teologii (v Teologické sumě)

O teologii (v Teologické sumě)

V tomto svazku přinášíme první otázku Teologické sumy (STh I, q. 1), v níž se Tomáš zaměřuje na samotnou teologii, tedy na disciplínu, která je pro Teologickou sumu stěžejní. Tomáš ji nazývá posvátnou naukou, neboť slovo teologie se v jeho

kúpiť
Vtělené Slovo I (v Teologické sumě)

Vtělené Slovo I (v Teologické sumě)

V tomto svazku přinášíme šest úvodních christologických otázek, jimiž začíná třetí část Teologické sumy (STh III, q. 1–6). Tomáš zde zaměřuje pozornost na tajemství vtěleného Slova. Nejprve osvětluje otázku vhodnosti vtělení Boha (q. 1).

kúpiť
O Boží vládě nad tvory (v Teologické sumě)

O Boží vládě nad tvory (v Teologické sumě)

Traktát o Boží vládě nad tvory (STh I, q. 103–105) navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje. Nejprve pojednává o řízení věcí

kúpiť
O blaženosti (v Teologické sumě)

O blaženosti (v Teologické sumě)

Další díl Teologické sumy (ST I-II, q. 1-5) se zabývá posledním cílem člověka, který je zároveň principem lidského jednání, alespoň toho mravně dobrého. Tomáš souhlasí s Aristotelem, když říká, že posledním cílem člověka je blaženost. Její

kúpiť