Nebylo mi ještě celých deset let, když mi zemřel otec, měsíc před mím prvním svatým přijímáním. Jednoho nedělního dopoledne v únoru jsem směl jít s otcem a matkou do Diestu, abychom nakoupili oblečení pro ten velký den. Autor: Ernest Claes
Staré, veľmi staré povesti rozprávajú,že v tú noc,keď sa narodil slávny zbojník Robin Hood,bola veľká búrka.I staré mocné duby v šírom,obrovskom Sherwoodskom lese stonali pod náporom víchrice. Autor: Elena Chmelová
Staré, veľmi staré povesti rozprávajú,že v tú noc,keď sa narodil slávny zbojník Robin Hood,bola veľká búrka.I staré mocné duby v šírom,obrovskom Sherwoodskom lese stonali pod náporom víchrice. Autor: Elena Chmelová
Nebylo mi ještě celých deset let, když mi zemřel otec, měsíc před mím prvním svatým přijímáním. Jednoho nedělního dopoledne v únoru jsem směl jít s otcem a matkou do Diestu, abychom nakoupili oblečení pro ten velký den. Autor: Ernest Claes
Staré, prastaré jsou české pohádky o obrech. Na Valech blízko Zvičiny prý měli své sídlo a byli tak dlouzí, že když si chtěli umýt nohy, posadili se na kopec a nohama dosáhli do potoka v údolí. Autor: Leontina Mašínová
Staré, prastaré jsou české pohádky o obrech. Na Valech blízko Zvičiny prý měli své sídlo a byli tak dlouzí, že když si chtěli umýt nohy, posadili se na kopec a nohama dosáhli do potoka v údolí. Autor: Leontina Mašínová
Keď si doba kliesni novú cestu, keď sa do tváre zeme vrýva nová vráska, vtedy staré cesty strácajú - ako staré brázdy v tvári - svoje predošlé kontúry. Cesty, ktoré si dejiny prekliesnili rôznymi krajinami, podrobené sú bizarným zmenám. Autor: Anatolij Vinogradov
Keď si doba kliesni novú cestu, keď sa do tváre zeme vrýva nová vráska, vtedy staré cesty strácajú - ako staré brázdy v tvári - svoje predošlé kontúry. Cesty, ktoré si dejiny prekliesnili rôznymi krajinami, podrobené sú bizarným zmenám. Autor: Anatolij Vinogradov
Při své první cestě do Paříže se svérázná studentka francouštiny a francouzské historie řízením osudu propadá do 17. století, do Francie doby vlády Ludvíka XIV. Poznává zde však kromě nádhery vysněného života staré pařížské aristokracie a záře obdivovaného krále Slunce také mrazivou temnotu dávné minulosti. Hrdinka se v drsném prostředí mocenských bojů a konfliktů mezi katolíky a protestanty zaplétá do problémů staré šlechtické rodiny, která jí poskytne pomoc a přístřeší, a je tak stržena vírem událostí .
Při své první cestě do Paříže se svérázná studentka francouštiny a francouzské historie řízením osudu propadá do 17. století, do Francie doby vlády Ludvíka XIV. Poznává zde však kromě nádhery vysněného života staré pařížské aristokracie a záře obdivovaného krále Slunce také mrazivou temnotu dávné minulosti. Hrdinka se v drsném prostředí mocenských bojů a konfliktů mezi katolíky a protestanty zaplétá do problémů staré šlechtické rodiny, která jí poskytne pomoc a přístřeší, a je tak stržena vírem událostí .
V tejto knihe nájdete hodiny s pohyblivými ručičkami a s názornými ukážkami na pochopenie času si užijete veľa zábavy a tiež precvičíte jemnú motoriku.
Každodenní odříkávání růžence bylo u konce. Půl hodiny pokojný hlas knížete připomínal Tajemství slavná i bolestná, půl hodiny jiné, promíchané hlasy tkaly vlnivé šumění, od kterého se oddělovaly zlaté květy nezvyklých slov: láska, panenství, smrt. Autor: Tomasi di Lampedusa
Každodenní odříkávání růžence bylo u konce. Půl hodiny pokojný hlas knížete připomínal Tajemství slavná i bolestná, půl hodiny jiné, promíchané hlasy tkaly vlnivé šumění, od kterého se oddělovaly zlaté květy nezvyklých slov: láska, panenství, smrt. Autor: Tomasi di Lampedusa
Obsahuje: I. Obrázky nové II. Obrázky staré III. Sova "Zuza"
Je právě 9. září 1944, půl hodiny po půlnoci. Myslím, že budíček jde o půl hodiny napřed. Nemám kapesní hodinky, ani nástěnné, jen tento budík. Ve dne stává v mé pracovně na krbu vedle stojánku na fotografie, v němž je několik fotografií mých dětí. Má dcera jak si hraje v písku, poprsí mého syna, na němž je videt jeho velké čelo, potom oba spolu, a konečne jak sedí na mých kolenou kteréhosi zimního dne.... Autor: René Barjavel
Je právě 9. září 1944, půl hodiny po půlnoci. Myslím, že budíček jde o půl hodiny napřed. Nemám kapesní hodinky, ani nástěnné, jen tento budík. Ve dne stává v mé pracovně na krbu vedle stojánku na fotografie, v němž je několik fotografií mých dětí. Má dcera jak si hraje v písku, poprsí mého syna, na němž je videt jeho velké čelo, potom oba spolu, a konečne jak sedí na mých kolenou kteréhosi zimního dne.... Autor: René Barjavel