Vestec je velká dědina, mají tam kostel i školu, u kostela je fara, podle ní chalupa kostelníkova, také rychtář zůstává vprostřed vsi, na samém konci dědiny pak stojí chaloupka obecního pastýře. Autor: Božena Němcová IV.
Sedíme s Aničkou samy dvě a rozmlouváme.Já povídám o své krásné otčině,o vzpomínkách ze svého mládí,o rodičích,a jak se jim nyní v cizině stýská. Věřím ráda, praví Anička, já vím,co to je,když se po domovu zasteskne. Autor: Božena Němcová
Staré zákoutí provinciálního města.Odkudsi sem zaznívají lahodné tóny kytary - hraje starý valčík.Po dlažbě hrká lehký kočár tažený dvěma páry koní a zastavuje u malého domku.Z kočáru vystupuje mladé krásná žena v nádherných brokátových šatech,ladně vyskočí na připravenou stoličku a zaťuká na okno. Autor: Milan Tokár
Zpěvačka Bára Basiková je zvláštní.Byla by takovou,i kdyby se živila pečením housek.Jenže to bych - už to tak na světe chodí o ní nepsal.Neměla by tolik fanoušků a takovou popularitu.Neobsadila by žádnou příčku hitparád. Autor: Zdeněk Smíšek
Vestec je veľká dedina, majú tam kostol aj školu, pri kostole je fara, vedľa kostolníkova chalupa, aj richtár býva naprostred dediny, kým na samom konci dediny stojí chalúpka obecného pastiera. Za chalúpkou tiahlo sa dlhé údolie, ohradené z obidvoch strán kopcami, zväčša zarastenými ihličnatými stromami. Kde-tu bolo vidno rúbaň alebo zelenú lúčinku, na ktorej stáli roztratené bielokôre a svetlolisté brezy ako dievčence medzi stormami, akoby im tam bola dala vyrásť sama príroda na obveselenie tých divých .
Ivánek se učí číst, přečte z knížky každý list. Brzy, brzy, mámo zlatá, budu čísti jako táta. Milé děti! Chodíte skoro celý rok do školy. Dobře čtete v Slabikáři. Proto vám posíláme novou knihu. Jsou v ní pohádky, povídky a hádanky. S chutí se dejte do čtení! Teta Jarmila Autor: Kolektív autorov
Co je Islám? Základní pilíře víry Jsou ještě jiné svaté zdroje kromě Koránu? Co říká Islám o Sodném dni O čem je Korán? Kdo je prorok Muhammad? Co říká Islám o Ježíšovi? Rodina v Islámu a jiné zajímavé informáce o Isláme.... Autor: I. A. Ibrahim
Každý národ má svou typickou kuchyni, jež dáva pokrmům osobitou chuť, vůni a vzhled. Důležitým činitelem při vzniku a vývoji jednotlivých národních kuchyní byla vždy příroda. Jiné klima je ve Francii, jiné ve Švédsku či v Itálii, rozdílné je i klima v Čechách a v zemích sousedních. Autor: J. A. Fialová, K. Styblíková
Amatérska fotografia z ochotníckeho predstavenia. Mladučká dievčina v kostýme Ofélie stojí tvárou k divákom, vedľa kľačí Hamlet a díva sa na ňu... Autor: Andrej Turkov
Hůrkovci byli mladí manželéa vědelo se o nich, že vedou pěkný dům. Bydleli v nejkrásnejší ulici v pražské, byt jejich zajímal celé poschodí a byl naplnen vším...... Autor: Povídky, Spisy V-VI
Hostinec U tří parem byl v dřívější době v Toursu místem,kde se nejlépe jedlo a pilo.Hostinský měl pověst velmi dobrého kuchaře a připravoval svatební hostiny až v Chastelleraultu,Lochesu,Vendosmu a v Blois. Autor: Honoré de Balzac
Pláče bříza. Chvějivými slzami stéka po kameni déšť. Bedřiška Schanzová stojí až u stromu, hranou ruky má pŕitisknutou k bělošedé kůře a díva se, jak jí voda ukapává po prstech a sléva se do dlaně. Autor : Walter Flegel
Evangelní rady chudoby, čistoty a poslušnosti jsou většinou spojovány se zasvěceným životem. Giuseppe Forlai se v této knize dívá na chudobu, čistotu a poslušnost jinak, než je obvyklé. Přístupně a velmi prakticky nastiňuje, jak mohou být
Tom sa obzrel a videl, že nezmámy vychádza zo Zelenej klietky a mieri jeho smerom, preto zrýchlil krok. Už nemohol pochybovať, že ten chlap za ním sliedi. Pred piatimi minútami si to Tom všimol, ako sa naňho sústredene díva... Autor: Patricia Highsmithová
to bylo kdysi, říka se, že hodně dávno, v centru Prahy na chodníku hrál loutkář své představení. Ono to totiž v dávnu bylo zakázany. Hrál špíl o kašparovi, co nakop starostu, a tomu se kolemjdoucí vždycky smáli. Autor : Václav Kloubek
Hrome, kam ho to dali? Jejich malý, olivově zelený autobus, třesoucí se jako prochladlý pes, šplhal už notnou dobu bídnou okresní cestou mezi lesy někam vzhůru, pořád vzhůru. Díval se ven, hustá, nehybná mlha. Autor: Rudolf Kalčík